Mnozí z nedávno vydaných šampionů LoL dostali do vínku nesmírně závažné úkoly, jako zachránit svůj mateřský strom před nočními můrami, zničit jednou provždy Černou mlhu nebo zbavit svět azakan. Co kdybychom tedy pro jednou vytvořili šampiona, který má podobné problémy na hrbu a prostě se chce jen trochu pobavit?

Co kdyby to byl tak trochu vejtaha? Co když si dává záležet, aby všechny jeho akce byly tip ťop? Co kdyby to byl drsňák s prstem na spoušti a mečem v ruce, jehož hlavním smyslem života je ukazovat ostatním, „jak se to dělá“?

Jestli vám to zní dobře, připravte se na setkání se Samirou.

Bouchačka tam, kde ostatní šermují

Samiřin herní systém se zrodil ještě dřív, než začala vznikat jako šampion. Když byl herní designér Blake „Squad5“ Smith požádán o vytvoření šampiona, už nějakou dobu pracoval na sadě schopností založené na kombech, která měla být poctou žánru akčních adventur.

„Ve chvíli, kdy za mnou přišel Ryan ‚Reav3‘ Mireles, vedoucí týmu pro tvorbu šampionů, a zeptal se, jestli nechci udělat nové ADC, všechno do sebe krásně zapadlo,“ vzpomíná si herní designér Blake „Squad5“ Smith. „Pověděl jsem mu o té sadě, se kterou jsem si hrál, a jeho reakce byla: ‚Hustý, to uděláme.‘ A tak jsme do toho šli.“

V době, kdy se do práce zapojil i zbytek týmu, už měl Squad5 na papíře hotovou sadu, která se od finální verze Samiry vlastně ani moc nelišila: byl tam ukazatel stylu, přeskakování mezi kontaktními a střeleckými útoky i neomezená ultimátka.

… Počkat, počkat. ADC, které navíc používá kontaktní útoky? Jo, přesně tak. Samira se chce vrhat doprostřed řeže a likvidovat nepřátele pěkně zblízka, protože odstřelovat je ze zadní linie je prostě moc snadné. Jasně, porušuje tím základní pravidlo ADC a všem podporám tím zadělává na infarkt, ale Samiře to je celkem putna. Jak v tom není adrenalin, nebaví ji to.

„Moc jsem chtěl, aby Samira působila úplně jinak než ADC jako Jhin a Senna, kteří se jen drží vzadu a střílejí po vás z velké vzdálenosti,“ vysvětluje Squad5. „Tady je prostě sada, která vyloženě chce, abyste chodili na kontaktní vzdálenost tak často, jak jen to bude možné. Samira ráda riskuje a miluje, když může na protivníky vyklopit vše, co má.“

Takže jaký druh zbraní dává smysl pro šampiona, který bojuje zblízka i na dálku? Jelikož je Samira ADC, měla by nejspíš mít něco, co střílí projektily. A má-li bojovat na kontaktní vzdálenost, potřebuje něco použitelného v boji na blízko.

„Právě jsem dodělal Aphelia, takže jsem hodně přemýšlel o různém arzenálu. Ovšem čarovné měsíční kameny a podobné věci mi už lezly krkem – prostě jsem chtěl bouchačku, co je pořádná bouchačka, a meč, co je fakt pořádný meč,“ směje se tvůrce grafických návrhů Sunny „Kindlejack“ Pandita. „Samiřiny zbraně jsem si představoval jako samý kov, střelný prach, nábojnice a hustá oblaka mastného dusivého kouře z výstřelů.“

Jenže v tom byl háček: Jak by se mohl někdo z Noxu dostat ke střelným zbraním (odkaz v angličtině)? Kdyby byly tak snadno dostupné, že by si je mohl pořídit kdekdo z místních, nepřeválcoval by Noxus Demacii jednoduše díky své palebné převaze?

Z pohledu zbraní je Runeterra velice rozmanitá. Jsou tu meče a štíty, prastará děla, kouzelné knihy, odstřelovací pušky, démonické meče a také jeden kandelábr. K dispozici je ohromná škála technologií, zvláště pokud jste ochotni za ni zaplatit... a třeba také trochu riskovat život.

„Samira vyráží na šílené mise a nechává si za ně platit nehorázné sumy peněz. Ochotně podstupuje všemožná rizika, tak proč by se jim měla vyhýbat při získávání vlastního arzenálu?“ vysvětluje Kindlejack. „Nebude přece používat otřískaný meč své prababičky nebo tak něco. Chce to nejnovější, nejšílenější, nejnebezpečnější vybavení, protože o to přece jde.“

A to přivedlo Kindlejacka k nápadu, jak dostat střelné zbraně do Noxu. Za úkoly, které Samira plní, dostává pořádně tučné odměny, a protože jí na penězích jako takových vážně nesejde, bez mrknutí oka je utratí za to nejlepší, co si za ně lze pořídit. Za zbraně od těch nejlepších výrobců. A ty nejsou zrovna levné. A tak Kindlejack přišel s nápadem, kdo mohl Samiře zprostředkovat vzrušení, po kterém tolik toužila: špičkoví zbrojaři z firmy Lani a Miel – munice.

Neznamená to, že by snad díky tomu mohla Samira běhat po Žlebu s glockem, ale rozhodně by mohla používat drsné zbraně s opakovacím mechanismem: pár bouchaček, co jsou pořádné bouchačky, a meč, co je fakt pořádný meč (a má svou vlastní výbušnou munici).

Příběh imigrantky

Dobře, a jak se vlastně seběhlo, že se žena se Shurimy stala nejlepší nájemnou bojovnicí v celém Noxu?

„Od samotného začátku vývoje jsme chtěli vytvořit postavu s méně ztvárňovaným etnickým pozadím,“ vysvětluje Kindlejack. „Můj otec pochází z Kašmíru a na tenhle kout našeho světa jsem se opravdu hodně zaměřil. Když se podíváme, do jakých oblastí Runeterry se promítá vliv Středního východu nebo jižní Asie, očividnou odpovědí je Shurima.“

O moderní Shurimě toho opravdu moc nevíme. Máme tu pár zvířecích polobohů, mumii, dívku jezdící na kamenech a žoldnéřku hledající poklady. Většina příběhového pozadí se váže na události, které se seběhly před tisíci lety. Prostřednictvím Samiry bychom se mohli podívat, jak vypadá život v Shurimě teď. Jaká je pro průměrného člověka? Co se děje ve vyprahlé poušti?

Samiřin shurimský původ ovšem naráží na jeden problém, a tím je Sivir. Samira je nájemná bojovnice a Sivir je kapitánka žoldáků. To je v podstatě jedna a ta samá profese. Jasně, Sivir to dělá pro peníze a Samira pro zábavu, ale je to vážně až takový rozdíl?

„Když jsme narazili na problém se Sivir a potřebovali mít jistotu, že Samira bude hned na první pohled působit jinak, zaměřili jsme se na jinou oblast na Runeterře, u které jsme si říkali, že by mohla fungovat docela dobře: Noxus,“ říká scénárista z příběhového týmu Michael „SkiptoMyLuo“ Luo. „Noxus nám umožnil prozkoumávat zcela odlišný příběh – takový, který jsme v LoL ještě neměli: přistěhovalce.“

„Noxus je zemí svobodomyslných lidí, kteří si žijí po svém, takže jsme mohli Samiře bez problémů ponechat shurimský původ, a přitom jí dát důvod a možnost jít na místo, které odpovídá jejímu životnímu stylu. Já i Kindlejack máme imigrantské kořeny a říkali jsme si, že tímto způsobem můžeme vyprávět autentický a zajímavý příběh,“ říká SkiptoMyLuo.

Takže jsme učinili krok zpět, tým zaměřil svou pozornost pro změnu na Noxus a položil si nevyhnutelnou otázku: „Co o téhle oblasti vlastně víme?“ A jak se ukázalo... bylo toho míň, než jsme si mysleli. V podstatě tu máme dva různé pohledy: šampiony jako Darius a Swain, kteří naplno podporují noxijské kolonizační ideály, a pak takové jako Xin Zhao a Riven, kterým je tato myšlenka opravdu, opravdu, opravdu proti srsti. Zatím jsme ale neměli příležitost podívat se na Noxus očima člověka, který přijal tento národ za svůj.

„Samiru nezajímá politické intrikaření jako Swaina, získávání slávy v bojových arénách jako Dravena ani rozpínání hranic říše jako Daria. Miluje Noxus pro vzrušení, které jí nabízí,“ vysvětluje SkiptoMyLuo. „Může se spojit s nějakou válečnou tlupou a vyrazit na šílenou výpravu, ve které půjde o život, nebo bez mrknutí oka přijmout úkol třeba od Černé růže. Je tu, aby si užívala a dělala věci, na které nemá nikdo jiný dost odvahy. Prostě si žije svůj sen, a ještě za to dostává zaplaceno.“

Jděte do toho stylově

Samira dokáže bojovat jako nikdo jiný a vaším úkolem jakožto hráčů je dostat se na její úroveň. Ona je připravená vždy – a všichni ostatní se s ní jen snaží držet krok. To je přesně ten pocit, který se snažil Squad5 zachytit, když se rozhodl udělat její ultimátku bez přebíjecí doby.

„Riote. Dost. Vytvořil jsi šampiona, co má vlastně pohyblivou Katarininu ultimátku s nulovou přebíjecí dobou. Zbláznil ses, nebo co?“

To je dost dobrá otázka. Ale hele, funguje to.

Samiřinou pasivkou je ukazatel stylu. Kombinováním jedinečných útoků ho zvyšujete, a jakmile se dostanete na stupeň S, zpřístupníte si ultimátku.

„Samira na pohled působí hodně obtížně, protože musíte neustále střídat různé útoky, aby narůstal její ukazatel stylu. První otázkou, kterou si položíte, tedy je: ‚Proč mám používat unikátní útoky?‘“ říká Squad5. „Odměna v případě takovéhoto systému musí stát opravdu za to, a proto jsme ji spojili právě s její ultimátkou.“

Samira by klidně mohla hned zasypat nepřátele krupobitím kulek a rozsekat na cimpr campr mečem, ale to by nebyla žádná zábava. Chce vás vtáhnout do své minihry, ohromit nepřátele svým dokonalým stylem, a pak teprve můžete seslat ultimátku. Co z toho máte? Ultimátka nemá žádnou přebíjecí dobu... záleží jen na tom, jak rychle se dokážete znovu blýsknout svým stylem. Ale moc s tím neotálejte, protože královna masakru neoplývá zrovna velkou trpělivostí.

A ačkoliv je hra za Samiru vážně hustá – což je přesně to, o co nám šlo – její styl se projevuje i jinde než v herních mechanismech:

Animace (očima hlavního animátora Toma Robbinse): Samira pro mě představovala velkou výzvu ne snad proto, že by byla nějak výjimečně obtížná, ale protože jsem neměl žádné hranice. A já se většinou držel až moc při zemi. Běžně musíme držet pohyby postav v nějakých rozumných mezích, jenže teď jsem musel přejít na takový stupeň „nerozumnosti“, jaký jsem ještě nezažil. Vážně tu většinou nemíváme šampiony, kteří dělají takové věci, jako je surfování na vlastních mečích.

Tetování (očima Kindlejacka): Když jsem přemýšlel nad Samiřiným tetováním, čerpal jsem inspiraci z kreslení henou, zároveň ale miluji noxijské písmo. Hráčům jsem ho ukázal už s Mordekaiserem a Fiddlesticksem a chtěl jsem na to navázat u Samiry. Ale když jsem přemýšlel nad stylem tetování, která by si Samira asi tak pořídila... Ona není ten typ člověka, který by pečlivě plánoval propracovaná tetování s nějakým hlubokým významem. Je impulzivní a ráda se baví, takže by si nejspíš pořídila něco efektního jako upomínku na vážně podařený boj. A řekl bych, že v takovém případě ponechá tatérovi prostor i pro vlastní fantazii.

Páska přes oko (očima SkiptoMyLua): Spoustě z našich „účinkujících“ šampionů jde o to, aby vše bylo perfektní. Jhin je snahou o dosažení dokonalosti doslova posedlý a to samé platí do určité míry i o Dravenovi. Ale Samira je jiná. Ta klidně přijde o oko a řekne: „Jo, to bych si klidně zopákla. Byla to fakt švanda.“ Té je jedno, že přišla o oko. Proto přece máme dvě.

Oblečení (očima Kindlejacka): V Samiřině oblečení jsem chtěl zachytit její lásku k provádění kaskadérských kousků kolem nepřátel, a přitom aby v něm dobře vypadala. V Legends of Runeterra jsme vydali Vladimirovy následovníky a ti nám ukázali i elegantnější stránku Noxu. Tyto prvky jsem chtěl znázornit v jejím oděvu, ale zároveň zdůraznit její shurimský původ prostřednictvím zlatých tónů a jemného zeleného odstínu, který jí jde k očím. Dokonce i Samiřiny rukavice mají svůj účel – její zbraně jsou nebezpečné a kdykoliv z nich může dozadu vyšlehnout hořící střelný prach.

Mince: Samiru peníze nijak zvlášť nezajímají. Vlastně je jediným šampionem, který je rozdává.

„Moc jsem chtěl vytvořit šampiona s urážlivou provokací. Měl jsem to v plánu už v době, když jsem pracoval na Sylasovi, ale nehodilo se to k němu,“ vzpomíná si Kindlejack. „Jednou jsem si psal se Squad5em a řekl jsem: ‚Mince.‘ A on na to: ‚Jak jako mince?‘ Povídám: ‚Co kdyby prostě její útoky nějakým způsobem zahrnovaly mince?‘ ‚To nejsou ani pistole, ani meč,‘ namítl. No a já říkám: ‚Ale přemýšlej o tom. Mince, jo?‘ To nás vrátilo k té urážlivé provokaci a přidali k ní, že po svém cíli hodí minci. A Squad5 řekl: ‚Co kdyby nepřítel takhle skutečně získal zlaťáky?‘ Takže jo, je to schopnost, která byla ve vývoji už tři roky.“

„Jen na okraj, pro účely pasivky se ta provokace počítá jako jedinečný zdroj poškození,“ směje se Squad5.

„Je to první ručně mířená provokace v LoL! Musíte ji namířit! A jde s ní zasáhnout i příšery, že jo?“ ptá se SkiptoMyLuo.

„Přesně tak! Epické příšery. Ale způsobí jim jenom jeden bod poškození,“ říká Squad5.

„Jeden bod přímého poškození! Můžete stát před baronovým doupětem, a pokud džungler neumí pořádně používat kouzlo Udeřit, můžete mu ho ukrást,“ vtipkuje SkiptoMyLuo.

„Počítám, že bude trvat tak jeden den, než někdo udělá video, ve kterém ukradne barona mincí, přesně v Samiřině stylu,“ říká Kindlejack.